Sociální fobie

Sociálně - úzkostná porucha: v současnosti třetí nejrozšířenější psychická potíž.

Sociálně - úzkostná porucha (dříve nazývaná "sociální fobie") je mnohem častějším a palčivějším problémem než kdy předchozí odhady odhadovaly.  Miliony lidí na celém světě trpí touto potíží každý den a to buď specifickou úzkostnou poruchou, anebo obecnější sociální úzkostí.

V západních zemí epidemiologické studie poukazují na fakt, že sociálně - úzkostná porucha patří mezi tří hlavní psychologické poruchy a to ihned po depresi a alkoholismu. Odhaduje se, že v současnosti zhruba 7% populace trpí nějakou formou sociální úzkosti.  

Specifickou sociální úzkostí myslíme například tzv. „vystupovací“ typ sociální poruchy, který znamená zažívání intenzivního strachu a úzkosti během mluvení na veřejnosti, nebo před lidmi a zahrnuje i úzkostné anticipování takových situací, ale ne v jiných typech sociálních interakcí.

Na druhou stranu lidé s obecným sociálně – úzkostným prožíváním jsou úzkostní, nervózní a cítí se nepohodlně v takřka ve všech sociálních situacích.

Dá se říci, že častější je druhý typ, tj. kdy anticipující úzkost, starosti, nerozhodnost, deprese, pocity trapnosti a studu, pocity méněcennosti, nepatřičnosti a viny provází většinu životních situací, obzvláště pak jakékoliv situace sociální.

Sociálně - úzkostná porucha: příznaky

Pocity studu nebo nepohodlí v určitých situacích nejsou nutně známkami sociální úzkosti, zvláště pak u dětí. Tato úroveň se u lidí liší, neboť závisí na individuálně osobnostních rysech a životních zkušenostech. Někteří lidé jsou přirozeně rezervovanější, zatímco jiní otevřenější.

V kontrastu s denní „normální“ nervozitou úzkostná porucha zahrnuje strach, úzkost a vyhýbání se, které zasahuje s vašimi denní rutinou, prací, školou, anebo jinými aktivitami.

Znaky a příznaky sociální poruchy mohou zahrnovat přetrvávající obavy ze situací, ve kterých můžete být posuzován a hodnocen jako například:

  • Obavy ze ztrapnění a zesměšnění sebe sama
  • Obava, že někoho urazíte, naštvete
  • Intenzivní strach ze sociálních interakcí, či hovory s cizími lidmi
  • Strach, že ostatní poznají vaši úzkost
  • Strach z fyzických příznaků, které vám mohou způsobit pocit trapnosti, jako rudnutí, pocení, třes či nejistý hlas.
  • Vyhýbání se dělání věcí, nebo mluvení k lidem či před lidmi kvůli obavám či strachu.
  • Vyhýbání se situacím, kde můžete být centrem pozornosti.
  • Zažívání úzkosti při anticipaci určité aktivity, nebo události.
  • Trávení času po určité sociální situaci analyzováním vašeho představení a sociálních interakcí.
  • Očekávání možných následků z negativních zkušeností během sociálních situací.

Stálá, intenzivní úzkost, která nemizí je nejběžnějším znakem.

Lidé se sociálně - úzkostnou poruchou vědí, že jejich úzkost je iracionální a nemá reálný podklad. Přesto „vědění“ něčeho neznamená „věření“ něčemu, či „cítění“ něčeho. A tak sociální úzkost, myšlenky a pocity úzkosti přetrvávají a nepoukazují znaky mizení – navzdory faktu, že lidé svým strachům každodenně čelí.

Fyzické symptomy

Fyzické známky a příznaky, které často doprovází úzkostné poruchy mohou zahrnovat:

  • Zrychlené bušení srdce
  • Žaludeční nevolnost a zvedání žaludku
  • Dušnost
  • Točení hlavy
  • Necítění vlastního těla
  • Průjem
  • Napětí svalů či třes
  • Pocení
  • Slabost
  • Rudnutí

Vyhýbání se normálním sociálním situacím

Běžné, každodenní situace, jež může být obtížné podstupovat, pokud trpíte sociálně - úzkostnou poruchou například zahrnují:

  • Používání veřejných toalet
  • Kontakt s lidmi, jež neznáte
  • Jezení před ostatními
  • Navazování očního kontaktu
  • Začínání konverzace
  • Schůzky
  • Návštěvy oslav a jiných sociálních událostí
  • Cestování do školy a práce – dopravní prostředky
  • Vstupování do místností, kde již jsou usazeni lidé
  • Vrácení zboží do obchodu

Sociálně - úzkostná porucha se během doby může měnit. V klidných dobách o ni nemusíte takřka vědět a naopak se může rychle rozvinout v obtížnějších situacích, stresu či nárocích. I když vám vyhýbání se situacím, které zvyšují úzkost mohou krátkodobě ulevit, vaše úzkost se bude pravděpodobně fixovat, pokud se nebudete léčit.

Kdy navštívit lékaře

Doporučení je následující. Navštivte lékaře, psychologa či psychoterapeuta pokud máte strach a vyhýbáte se normálním sociálním situacím, protože ve vašich očích vzbuzují pocity trapnosti, nadměrných starostí, nebo paniku. Pokud tento typ úzkosti narušuje váš život, způsobuje a vyvolává nadměrný stres a ovlivňuje denní aktivity, možná trpíte sociálně - úzkostnou poruchou, anebo jiným typem mentální poruchy, která vyžaduje léčbu vedoucí ke zlepšení situace.

Jak sociálně - úzkostná porucha ovlivňuje život

Sociálně - úzkostná porucha vám brání, aby jste plně žili svůj život. Budete se vyhýbat situacím, které většina lidí považuje za „normální“. Dokonce vám může připadat zvláštní, jak je mohou ostatní zvládat tak lehce. Pokud se z těchto důvodů začnete vyhýbat sociálním situacím, tak to obratem začne mít vliv na vaše mezilidské vztahy a může vést k:

  • Nízkému sebehodnocení a sebepojetí
  • Negativním myšlenkám
  • Depresi
  • Citlivosti na kritiku a hodnocení
  • Slabším sociálním dovednostem, které se nevyvíjí

 

A tyto posledně uvedené jsou „voda na mlýn“ tématu tohoto článku…….

Napište nám
KONTAKT

Mgr. Kamil Vondrouš

centrum Setkání - Opatství Emauzy

Vyšehradská 49/320

128 00 Praha 2

 

Telefon: +420 605 701 861
E-mail: kamil.vondrous@gmail.com